Při plnění povinného čtvrletního nákupu knihy, pro nezasvěcené - loni jsem se nechala ukecat a stala se členkou Knižního klubu a tam se to musí , jinak pošlou knihu dle jejich výběru ;), jsem v rychlosti - vedle mne stála kamarádka připravená společně zahnat kofeinový deficit - šáhla po knížce od německé spisovatelky K. Gierové. Podle záložky je autorkou jakéhosi zfilmovaného bestselleru, ale nic mi to neříká. Doma jsem knížku spolu s dvěma dětskými odložila, že někdy... až dočtu tu právě rozečtenou detektivku, kterou jsem btw už četla a nejen, že si nepamatuju, zda anglicky nebo česky, ale nevím ani, kdo je vrah ;)
Když jsem se krátce před půlnocí probudila u televize a přemístila do ložnice, zjistila jsem, že jsem se cestou ve sprše probrala a spát se mi vlastně moc nechce. Tak mně napadlo přivolat spánek četbou a sáhla jsem zvědavě po nové knize. Chyba! První kouknutí na budík bylo v 4:32! a v knize strana 158. Chvilku jsem řešila, jestli ta hodina a půl vůbec stojí za to usínaní, ale zdravý rozum přece jen zvítězil ;) Hned další večer jsem knížku dočetla. Ani nevím, čím mně vlastně tak chytla. Úplně oddechové, celkem vtipné čtení, prokládané úryvky z uzavřeného internetového diskuzního fóra skupiny matek ;) Snad jim, z pohledu nezúčastněného pozorovatele , nejsme podobné. Asi ano ;)
I cena byla příznivá ;)
Uff i štítek jsem musela vytvořit nový ;)