Změna rasy

aneb jak z mainské mývalí udělat sfinx ;)
Asi už jsem zmiňovala, že kdybych si koupila trpaslíka, tak mi vyroste. A čím víc bych koupi promýšlela a zvažovala, tím by byl větší ;)
Pořízení první Main Coon bylo spíš impulzivní. Náš starý kocour umřel a tak to vlastně bylo raz dva ;) Zrzavý (moje srdcovka) Rusty není sice dokonalý, ale kdo je ;) Česání opravdu rád nemá (povaha po otci), občas vznikne nějaký dred, ale dá se to zvládnout.
Rok po jeho pořízení jsme po dlouhých úvahách , přece jen ...,  přivezli další - tentokrát krásnou slečnu - s tím, že tu si opravdu vymazlím. Zklamání se dostavilo téměř okamžitě. Gracey se stěží nechala pohladit a po pár mých pokusech o odchycení a česání se mi vyhýbá velmi úspěšně velmi velkým obloukem. Prakticky jí smím jen krmit, jak jen k ní natáhnu ruku, prchá. Od ostatních se občas nechá pohladit a vzít do náruče. Srst (kvalitou po otci - ano, stejném jako Rusty) je pak hotová katastrofa. Dva roky jsme to jakž takž zvládali. MDOD chytí a snaží se držet, já se snažím česat. Jednou do roka pomoc veterinární asistentky s nůžkama.
 Letos jsem oběma nechala preventivně před létem vyholit břicha - tam srst plstnatí nejvíc. U Rustyho bude zase stačit pomoc s nůžkama, zato Gracey tentokrát dopadla! Chovatelka (myslím, že tuší, že v tom není úplně nevinně neboť svatosvatě prohlašovala, že česání je pohoda, že stačí tak jednou za týden projet kartáčem) mi dala kontakt na hodného pana veterináře s pochopenim (ona sama a otec našich mazlíčků s ním mají bohaté zkušenosti). V pondělí jsme ho navštívili a takhle jsme si Gracinku přivezli domů.

Je na tom chudák asi psychicky opravdu špatně, protože ke mně sama chodí a chce hladit ;) Kéž by si z toho vzala ponaučení a aspoň jednou týdně se nechala tím kartáčem .... :)

No a třetí trpaslík Surinka? Nebojácný jedinec, který, kdykoli se nudí, opouští pozemek - při své velikosti nemá problém objevit skulinku - a hrdinně očmuchává okolí bydliště ...
Zkrátka  - na zviřátka máme doma vyhlášen stopstav :))