Jako Blbec.
Včera ráno jsem povzbuzena dnem předešlým , kdy jsem díky dvoufázovce dosáhla jednak svého denního rekordu a jednak dotáhla dvoutisícovku , naplánovala čas odjezdu , vypravila děti , v garáži se potkala s právě přijíždějícím MDH ( ten vyrazil na svůj okruh už po šesté , aby byl včas v úřadě) a ...
Před domem jsem zjistila, že mám defekt na předním kole. Tak do práce ! Trn z pláště vyjmut a duše vyměněna. Bohužel poslední. Bez náhradní se mi jet nechtělo a tak jsem musela počkat, až otevřou obchod . Abych jen tak nezahálela, naložila jsem do auta separovaný odpad, že cestou vyhodím. Hmm, všechny kontejnery úplně plné a nádrž skoro prázdná.
Nakonec jsem vyrazila se skoro dvouhodinovým skluzem. Začínalo být dost teplo a pofukovalo. Opět jsem byla rozhodnuta vyjet mimo svoji ( stále v pěším dosahu domova) trasu. Po šestnácti kilometrech defekt! Tentokrát vzadu. Pumpičku jsem sice měla, ale zjistila jsem , že nefunguje. Kolo jsem dostrkala k lavičce ve stínu na návsi a volala - aspoň mobil nebyl vybity ;) MDH se naštěstí mohl uvolnit. Přivezl hustilku funkční. Dokončil výměnu, no já byla tak otrávená, že jsme kolo naložili a jeli domů.
Do večera pak už jen drobnosti. Jako například, že i auto MDH , které jsem pro urychlení ( nemusím vyjíždět z garáže) využila k odvozu LP , bylo také potřeba natankovat a k večeru se lehká průtrž mračen s krupobitím přivalila jak jinak než ze směru na den před tim umytá okna ...
Stačilooo!
Stačilooo!
Klobuk dole, ze to dokazes vymenit, to by som nedokazala :)
OdpovědětVymazatdík 😉
VymazatSe někdy daří. Ale s píchnutým kolem bych si neporadila.
OdpovědětVymazat