Tak zase klasika

Jako obvykle, když někdo opustí obydlí, mám pocit, že jsem tak nějak méně vytížená a mám tendence pustit se do ne příliš  oblíbených aktivit 😉 Tak tomu bylo i ve čtvrtek . Na řadu přišlo pět kuchyňských oken. Odpoledne zhruba po hodince jsem si s pocitem dobře vykonané práce sedla a zazvonil mobil. Neznámé číslo . Pár sekund jsem bojovala s myšlenkou zvonění ignorovat, no nakonec jsem hovor přijmula. Paní učitelka ze školy v přírodě ...

Zlomený druhý prst. LP. Pět týdnů bez běhání . Ach jo.