mého zatím posledního háčkovaného polštáře jsem zase přemýšlela, že... až budou děti větší ( a nebudou se válet po gauči jako smyslů zbavení ) naaranžuji své výtvory a budu se kochat. Až zvládnou ráno pustit televizi (a nebudou mi v šest ráno chodit říkat, že nemužou spát), klidně si dosním své sny. Až tu nebudou pobíhat a pokřikovat, pustím si a poslechnu! některé moje kdysi oblíbené cédéčko. Až v sobotu odpoledne vyrazí s kamarády, dočtu všechny knížky. Až si v neděli odpoledne uvařím kávičku (beze strachu, že mi ji kolem běžící potomek vyleje) a uvidím celý film pro pamětníky... Až tohle všechno nastane, bude tu smutno.
... rozkládám polštáře. Materiálu a inspirace je dost ;)
... rozkládám polštáře. Materiálu a inspirace je dost ;)
To si krasne napisala, myslime si, ze presne to je to, po com tak tuzime a asi to nie je zasa to prave orechove! Tlieskam!
OdpovědětVymazatVankuse su uzasne, ja mam 4, musim o nich niekedy tiez napisat, a konecne sa dokopat do Ikea a kupit tie 5ox5o.
Ale jedno je iste, sofa bez dinosaurov bude fakt dobra :-)))
OdpovědětVymazatuž je ani nepočítám (dinosaury) narazíš na ně u nás všude :)
OdpovědětVymazat