nikoho nezabije. Ani naše chlapečky 😉
Už třetí rok jsme v předvánočním čase vyrazili do divadla celá rodinka. Tedy ne úplně celá, protože když MLT dorostli do věku, že jsem usoudila, že jsou schopni ( za ty peníze 😉) si užít opravdové divadlo, MDOD už byla na studiích v cizině 😉 a nestíhala se tak brzo vracet. Letos jsem si navíc vzpomněla dost pozdě ( v září 🙄) a sehnala už jen čtyři lístky ... MDMD se ( naštěsti ) přichomýtla k možnosti navštivit Vilu Tugendhat (btw rezervováno před deseti měsíci 🙄), takže o obsazení bylo rozhodnuto.
Opět velmi povedené představení. Malé holčičky v něm mají princeznu ( na vzdory moderně pojatým kostýmům) v dlouhých šatech s korunkou a závojem , chlapečkové hraní na mobilech , odrostlejši děti vtípky , odkazy na sociální sítě a slovní hříčky, dospěláci narážky na současnost. Obsazení skvělé. Dokonce se mi princ zdál podobný Neckářovi 😀
Návrh (můj) dojít se při té příležitosti podívat na strom na Staromák nadšení nevyvolal, no aspoň jakž takž podpora MDH a slib, že to bude rychlé, způsobily, že se šlo. Upřímně? Byla to chyba. Davy, davy, davy. Navíc jsme se trefili do chodu orloje! Opravdu za pomocí loktů jsme se probojovali až mezi stánky, udělali rychlé ( kvalita odpovídá) foto a prchali pryč.
Trošku oklikou , protože bylo nutné aspoň nakouknout do Hamley's, jsme dorazili k autu a hurá do oblíbené asijské restaurace. Hlad je hrozná věc - zejména u pánů všeho věku 😉
Hlavně , že byli spokojeni!
