úterý 25. února 2014

Věnec III

Na hory háčkování neberu. O to s větší vervou se do toho pouštím po návratu. Kytičky mně opravdu chytly - zlatý déšť, fialky, primule, pomněnky a tak :)) Dlouho jsem spekulovala,  zda ptáček, kuřátko nebo zajíček. Vyhrál motýlek :))

ach to začištování ;(
 
Večer jsem vytáhla pistoli a ... vše podle našpendlené předlohy nalepila ;)

ten tmavě žlutý je bonusový ;)



Pak přišla MDMD s tím, že pořád čeká na ten slíbený obal na mobil... Tak vybrala barvy ;)
 

 Ráno se mi fakt nechtělo vstávat, ale viděla jsem i noční detektivky :))

sobota 22. února 2014

Líná sobota

Ráno po týdnu nezvonil budík! Paráda. Svátečně v pyžamu jsem si dala ranní kávičku s MLT u televize a pak strávila nějaký čas u pc. Sníh jsem efinitivně přestala přivolávat a tak jsem se vrátila k původnímu pozadí.  Blogu, samozřejmě ;) K obědu jsem vařila rizoto. Sice to není tak úplně samostatné jídlo ( příprava vyžaduje moji účast), ale vzhledem k tomu, že MDH si šel odšlapat okruh a tím se čas oběda posunul, stihla jsem i upéct perník podle Ester ;)


 Po obědě a nádobí jsem s kávičkou a háčkem usedla k pohádce, která plynule přešla do filmu pro pamětníky ;)
pořád nevím, co víc vypadá jako zlatý déšť...
další kočičák neodolal :)
I zítra bude líno. MLT jdou v poledne na oslavu narozenin kamaráda a tak MDOD udělala pro zbytek rodinky rezervaci v její oblíbené restauraci.

pátek 21. února 2014

Tento způsob zimy

zdá se mi poněkud nešťastným. Je mi jasný, že nejen mně. Ne že bych nějak prahla po sněhových kalamitách, ale na horské radovánky by přece jen trochu napadnout mohlo... Prý ani hodně stará místní paní takovu zimu nepamatuje.
   Takhle totiž letos vypadá cesta, po které se loni děti s babičkou proháněly na saních ;(


Takže jarní prázdniny jsme trávili tak, že ráno jsme dvě hodiny lyžovali (na sjezdovkách se  vlekaři snažili a sněžili, co mohli) a zbytek dne jsme chodili na procházky.

ze sněhulí se celkem rychle staly bláťule .)
Hráli jsme hry a četli.
Jako první jsem pokořila  klasiku

dobře to dopadlo ;)
Pak jsem se vrhla ze zoufalství na knihu vyhranou MDH na jakési ochutnávce vín spojené snad se křtem překladu dílka červené knihovny

to bylo drama! vezmou se? nevezmou?
Ani jsme moc neprotestovali, když děti zahlásily, že chtějí být v pátek večer doma na další díl HP v televizi. ;) Lehko zklamaná z našeho brzkého příjezdu mohla být jen MDOD, která letos poprvé zůstala sama (s kočkama) doma, ale spíš si myslím, že se jí ulevilo. ;)

pátek 14. února 2014

Věneček

Zrovna chvíli poté, co jsem slídila u Lucy ,  dorazila ona krabice a já vyřízla díru. Až se mi z hlavy zakouřilo :)) - získala jsem přesně potřebný rozměr kartonu ;) Pak už to šlo jako po másle...




Dnes jsem dotvořila jednu oranžovou kytičku a zelené listy.
Ta dáá

A jaro jsem si včera udělala už i na okénku u dveří

Bydleníčko

Včera dorazil desetikilový pytel s granulema. Jak jinak než ve velké krabici. To je něco! :)
Tentokrát jsem hbitě vyřízla díru z boku.
Gracey se okamžitě zabydlela.


Rusty má smůlu ...



čtvrtek 13. února 2014

Boys Will Be Boys

Je to tak. S tím nic nenaděláme. I přes to, že by první roky života měli být více ovlivňováni matčiným vzorem. Genetika nepustí :))

Před pár dny jsem si robátko v družině vyzvedla s tím, že nejdřiv se se spolužákem strkali a hádali, pak jeden druhého škrtil, pak se zase hádali a pak druhý prvního praštil. Tahle se to vybarvilo.


A dnes jsem téhož převzala takhle


Výstupní kontrola ráno zachytila jen to , že jeden má na zádech školní tašku místo potřebného baťohu na plavání. Dolů jsem se nepodívala. Cestou nic, v MHD nic, ve škole nic, až v autobuse cestou do bazénu si všiml, že něco není v pořádku .... Kde je chyba?!!! :))

Kytky

Mám v plánu určitě ještě jeden jarní věnec... zkouším různé typy kytiček a nemůžu se rozhodnout....navíc nechci plýtvat přízí, tak je mám různě nedodělané a propojené ... ach jo :))




pondělí 10. února 2014

Postele

  Klukům jsem před lety (asi šesti!)  koupila v Ikea prodlužovací postele. Jedno prodloužení proběhlo asi před rokem a k druhému jsem se odhodlala nedávno. Z nějakého důvodu jsem si totiž na postel lehla a zjistila, že tloušťkou miminkovská matrace tedy opravdu nic moc. Hned jsem si vzpoměla, že si i chlapečkové párkrát stěžovali, ale považovala jsem to za snahu oddálit spánek ;) Zkrácená verze lepší matrace koupit nelze a tak jsem plna odhodlání vyrazila na stránky obchodu a nic, nenašla. Naštestí mám N. Ta zkušeným okem (tutéž výměnu dělala svým holčičkám loni) koukla a našla ;) Už jen zbývalo najít vhodný den pro akci kulový blesk.
 Pár dní na to, hned po rozdání pololetního vysvědčení, pan ředitel potřeboval volno a tak nám dětičky pěkně zůstaly doma. Co dělat, aby neseděly celý den u televize nebo počítače.... Nápad! Lehko jsem nadhodila spolupráci a MLT kupodivu neprotestovali. Tak fofrem povlečení a prostěradla do pračky, matrace na půdu, šroubovák a kličky... To kluky dokonce bavilo. Rozborka i sborka proběhly raz dva, kluci pořádně pod a za postelema vyluxovali. Když bylo všechno připravené hurááá do obchodu. No nebylo to tak snadné - vykoupením byl oběd v KFC, ale nakonec všechno proběhlo celkem hladce. Přikoupili jsme i dekoraci na zeď pro LP  (LK má od podzimu africký koutek) a dokonce mne nechali se trošku kochat a koupit pár drobností - jak jinak ...v Ikea :)) Cesta zpátky se zastávkou pro přízi na kulichy nebyla tak úplně ideální, protože chlapci objevili na okýnku auta ptačí hovínko a dostali se tím do stavu úplného tranzu - záchvaty smíchu spojené s neustálým probíráním a vylepšováním situace.
 Uff. Konečně doma. Nová prostěradla jsem fofrem šoupla do pračky. Nalepit samolepku na zeď a je to! Do večera bylo vypráno i vysušeno, tak vesele do nového!




 
 

pátek 7. února 2014

Věnec

  Jako správná pionýrka jsem vždy připravena! Však to přijde :))
  Začalo to tím, že umřel polštář. Už při mírném natřepávání z něho lítalo. Udělala jsem tedy řízenou dírku a výplň používala na vycpávání menších objektů - hlavně soviček. Co ale s háčkovaným potahem? Vypárat. Co ale s vypáranou přízí? Kytičky! Krásně to přibývalo. Vzhledem k barevné kombinaci polštáře jsem na některé musela použít i přízi novou, ale proč ne ;) Obal na korpus z poměrně silnější Lady taky hezky odsejpal.
  Pak jen počkat na správnou náladu. Na zkoušku jsem kytky přišpendlila a pak vytáhla pistoli ;) Za chvíli bylo hotovo.



 A teď už jen to JARO!

středa 5. února 2014

Švadlenka

ze mně nebude :))
 MDH má , asi jako každý, své oblíbené kusy oděvů. U něho je trošku problém, že některé z nich už mají své nejlepší roky za sebou. Proto je potřeba občas něco zalátat, přišít, vyspravit ;) Něco nosím k odbornici , do něčeho se pouštím sama. Sebekriticky hlavně do věcí, které nejsou vidět. Jako třeba díra v kapse , kterou se ztrácí mince kdesi v útrobách svršků. Tak to bylo i dnes ráno. Byla jsem požádána o zašití jedné takové kapsy u kožené bundy. Při té příležitosti by se prý hodilo i zprovoznit poutko na věšení. To malé kožené  k navléknutí originálního řetízku zachránil. Trošku jsem se obávala prošívání tří vrstev kůže, ale nakonec jsem se do toho pustila. V poutku byly jasně dané dvě dírky, takže až na pár posledních prošití to nebylo tak hrozné. Pak jsem se na dílko hrdě zadívala... a málem se počůrala smíchy :))


Nejen, že jsem ho přišila opačným směrem, ale ani jsem nenavlékla ten řetízek....

Takže šup vypárat a znovu! Hned napodruhé to vyšlo :)

Nová za starou

Pomalu mi začala umírat červená kabela. Není divu - trochu jsem vloni šetřila ;) Taška začala být jemně ošoupaná u kapsičky a ucha. V podstatě mi imitace nevadí, ale musí být v dobré kondici ;) Začala jsem pátrat v obchodech. Tedy byla jsem v jednom. Nakupování mi moc nejde. Pak přišel na řadu internet. Hledala jsem, hledala a skončila u mé oblíbené paní Jany.
 Chvíli jsme se pokoušely vykomunikovat správný odstín . Poslané vzorky kůže mi pošťák nedonesl, ale vrátil zpět do Kladna ;( Tak padlo rozhodnutí - jdeme do toho! Pak už bylo vše rychlé. A nakonec radost veliká.


i z přiloženého dárečku ;)


Barva je sice trochu ostřejší než boty, ale kdo to řeší, že? :))

neděle 2. února 2014

Kulichy - TaDáá!

Jakmile jsem pochopila, že v tom chaosu křížení dvojité příze nikdo (školené oko promine) nepozná , kde přesně bylo v řadě přidáno, krásně to odsejpalo :)) Na bambule bylo sice potřeba pár pokusů, ale nakonec dopadly docela dobře.



Přichycení jsem jsem vychytala sice jen na 50% - jedna krásně drží a druhá se trochu bimbá, ale vidím to jen já.
 

 Chlapečkové nic závadného neshledali. Hned po návratu ze "sleepover" je narazili a vyrazili do terénu ;) - za dalším kamarádem.