když u nás

před lety pár měsíců bydlela nejstarší dcera MDH se svým nastávajícím manželem z Indonesie, došlo jednou takhle koncem léta na vaření leča. Bana si jídlo, po přidání lžíce chilli papriček a našem lehkém mlžení o původu použité klobásy, pochvaloval, ale domáhal se názvu. btw nevím, co právě s těmi názvy jídel chlapi mají - polévka u nás zkrátka nemůže být polévka, musí se nějak jmenovat a nestačí že bramborová, protože do té maminčiny bramborové nepatří  zelenina, tudíž to musí být polévka bramborová hradecká - podle mého rodiště a tedy jejího původu ;) Slovo lečo se mi zdálo nepřeložitelné a tak MDH přispěchal pohotově na pomoc a vypálil, že je to takové české Good Bye Summer. V době jeho, a vlastně i mého, mládí  se opravdu připravovalo až koncem sezony, kdy už ceny paprik a rajčat byly přiznivější. Kupodivu název uspěl a nejen to. Ujal se u nás jako synonymum ;) Dnes bylo k obědu.
před tím

a potom

a na závěr novinka - mrkvové sušenky s čokoládovými čočkami z posledniho čísla Gurmetu - mňam ;)