Dobrodruh

    Včera  ráno nebyl Rusty k nalezení. Většinou leží přede dveřmi ložnice. Když mně vidí otočí se na záda a čeká na podrbání. Pak už spolu a zbytkem kočičí smečky scházíme dolů  "na snídani". Tentokrát nic. Poté, co nepřišel do kuchyně ani po štrachání miskama a chroupání (kočičího) granulí, jsem rychle proběhla všechny případné místnosti. Nic. Zbýval jen pokoj MLT, ale vzhledem k tomu, že tam bydlí křeček, mají kočky vstup zakázný, takže tam byla pravděpodobnost malá. Usoudila jsem, že mi asi v rozespalosti proklouzl do ložnice a v klidu pokračovala v ranních aktivitách. MDMD asi za půl hodiny přišla na snídani s kocourem v náručí, že prý seděl u vchodových dveří na okně. Zvenku!!! Náš šlechtic, kterého, z obavy, že zdrhne a někdo ho adoptuje, jindy venčíme jen na vodítku!
 Jak to dokázal? Já šla brzo spát a MDH jel později pro MDOD na metro. Při jednom otevírání se musel prosmeknout do garáže a ještě dál. Ne , že by se útěk povedl poprvé, ale při předchodzích za ním okamžitě vyběhl aspoň jeden odchytávač a maximálně za pár minut byl uprchlík zpacifikován.  To asi sám koukal, že ho nikdo nenahání :) Každopádně asi ví, kde je doma.
  Po vydatné snídani pak už zbytek dne jen toužebně koukal z okna - jako obvykle ;)