Teplá neděle ;)

 Pravděpodobně jedna z posledních. Grilování si zasloužila ;) Nebylo ani nutné čekat do pozdního podvečera. Počasí bylo příjemné celý den. Žádný pařák, tak akorát. Když se vrátili MDH a LP z minigolfu, už byla první várka na grilu ... jako chlapi se ujali dokončení ;)

 kuřecí paličky a stehenní řízky, sálat s rukolou a mozarelou, růžové víno ...

 u mně navíc přistál i hermelín ;)

Broskvový koláč

Jednoduchost a nenáročnost na suroviny Lenčina předpisu mně vybičovaly k akci ;) Ani broskve jsem nezapoměla koupit. Loupat sice nešly ani po "pár minutách v horké vodě" ;) , ale loupáček na brambory zafungoval spolehlivě. Ostatní šlo jako po másle a je fakt výborný. U většiny sladkého pečení končím ochutnáním, abych věděla, co jsem spáchala, ale tady bojuju s pokušením jíst dál a dál ...

Rodinný výlet

   Krásné sobotní počasí to úplně nabízelo. Výprava trochu vázla. Režie se totiž ujal MDH a on má s povely lehko problém ;) Vyrazili jsme až ve tři. A kam jinam než na naše oblíbené Konopiště ;) Tam nás ještě zdrželo čekání na vláček, kterým jsme museli jet k zámku. Jen tak tak jsme stihli poslední prohlídku - bohužel bez zbrojnice, ale i tak bylo fajn. Jsem zvědavá po kolikáté návštěvě si konečně zapamatuju přesný počet Ferdinandem zastřelené zvěře. Po včerejšku vím, že je to přes dvěstěosmdesát tisíc. Kdyby lovil od patnácti, musel by denně zastřelit přes dvacet
kusů .. No a konečně, z minulé návštevy si to nepamatuju, jsem viděla koupelnu se záchodem -už před víc než sto lety měli splachovací! :)

 

 

Ve výběhu pusto, prázdno. Jirka opět nezklamal a chrápal zalezlý v utrobách příbytku :))

Let střemhlav dolů

Vlastně to nebyl let, ale pád. Nebylo to střemhlav - na štěstí, ale na břicho. A na kamínky. Nechápu, že přežil.
Tahle tam chudák ležel.

 A takhle sám tam zůstal parťák.

 Při věšení odpadlíka musím zkontrolavat i jeho ;)

Boty a zase boty

  Včera jsme si s Haninkou dělaly radost. Teda každá sama sobě, ale společně... no i to zní divně :)
Takže - H. občas jezdí do Prahy. Před pár dny volala, že minule objevila obchod s úžasnýma botama, který musím vidět. Já na to, že já taky, ale jiný. A protože obě máme s botama tak trošku úchylku, schůzka byla domluvená natotata ;)
   V Haninčině obchodě jsem se zamilovala. Kotníčkové, barevné s červenou, šněrovací!!  Bohužel už byl výprodej, takže neměli moje číslo. Skoro jsem umřela ... :) Tak jsme vyrazily do mého. Tam jsem měla jedny vyhlídnutý, takže zkoušení a placení (u toho by umírání hrozilo pro MDH) - teď je mám naražené na nohou v tlustých ponožkách a snažím se tím pokořit kůži (bot), abych nepřišla o tu svoji hned při prvním procházce ;)

 A Haninka? Ta už měla jedny nové - btw naprosto úchvatné - na sobě od minule - teda počítám, že je aspoň na noc odkládá, ale být o pár desítek let mladší, tak by v nich člověk toužil fakt i spát :) A zatímco já zkoušela ty svoje, zjistila, že i tam mají její oblíbenou značku. A kozačky a její velikost a s velmi příjemnou slevou.... No nekup to! ;)
  Pak bylo potřeba k botkám lehko doladit šatník, tak šup přesun pomalu přes půl Prahy do jednoho  butiku, kde Haninka ještě nebyla a já tam chodím celkem ráda. I tam se snad zadařilo.
  No a pak už jen dlouhá kávička se vzpomínáním i probíráním aktuální situace ;)
  Kéž by se takhle příjemný den zadařil častěji ;)

Když dva dělají totéž...

K sobotnímu svátku jsem od MDM dostala i kytici  cínií a zápleváku z její zahrady.

Hned jsem se spěchala pochlubit vlastním výdobytkem

Opravdu vyrostla a vykvetla jedna jediná.

Záplevák je na tom ještě o kapánek hůř.

Dlouho a nahlas se smála.

Oněgin atd.

  Tak jsem předchozím příspěvkem sama sebe inspirovala natolik, že jsem vyrazila do ústředí městské knihovny. Nechala si vystavit průkazku a za velmi ochotného přispění paní knihovnice získala Evžena :)  Rozhodla jsem se, že ho konečně  přečtu opravdu od začátku až dokonce - a můžu i v originále - snad se tím nějak prokoušu ... Když už jsem zaplatila osmdesát korun a dostala se tak k úplně nej zdroji rozhodla jsem se najít další báseň z dětství - to byl trochu oříšek. Znala jsem autora a název díla, ale ne sbírky. V katalogu obsahy jednotlivých knížek nejsou. Bylo potřeba projít vše a že to byl básník plodný! ;) Nevzdala jsem to a nakonec opravdu měla úspěch. Zjistila jsem, že stačilo ťuknout a vlastně si text pamatuji. A to jsem ji neměla v repertoáru já, ale moje kamarádka. Moc jsem ji to záviděla, ale ona byla holt lepší recitátorka ;)

          Karel Kapoun
          Dívka číslo 44842  - opravdu jsem si celé ty roky pamatovala i tohle číslo ;)
                     
          Hrdličce jenou řekla : Leť!
          Kdo propouští, je bez viny
           ....

a dalších 12 poměrně ponurých slok!  :)

Uff! Nechápu, jakým způsobem do nás tohle dokázala učitelka dostat - já mám problém do MLT natlačit  malou násobilku :))

   Celou tu dobu, kdy jsem listovala jednou sbírkou za druhou - trefila jsem se až na pošesté -  a snažila se pokořit a přimět ke spolupráci tamní počítač , bylo potřeba nějak zabavit synka. Naštěstí v dětském oddělení objevil nevímkolikátý díl Deníku poseroutky. Při odchodu se dožadoval  svého výtisku domů, ale nakonec jsem ho přesvědčila, že za ušetřené peníze půjdeme radši na oběd na sushi ;)

Doma jsme na to oba vlítli.

Mně lehko zkazil radost fakt, že text není přeložen, ale přebásněn, takže do originálu jsem se pouštěla opravdu jen místy. Musím uznat, že v pokročilejším věku člověk i takovéhle dílo vnímá opravdu trochu jinak ;)