pátek 23. září 2016

Těžké retro

jsou pro mě mečíky. A tak jsem neodolala a svazek si koupila ;)

od včerejší fotky už se krásně rozvinuly

 Před mnoha a mnoho lety ... měli MDP pronajatou krásnou chalupu. Vše se to tehdy neslo v duchu  Na samotě u lesa. Vlastně to bylo v plus mínus stejné době, rodičům i nám dětem bylo zhruba stejně jako  těm ve filmu. Naši se se stejnou vervou pouštěli do úprav, oprav , houbaření a zahradničení. My městské děti odjížděly vždycky plné zážitků  - tu nás cestou tátoví  pro pivo (dodnes ho podezřívám, že nás tím chtěl zocelovat) honily po návsi husy, jindy po nás místní parta házela kameny ... Zkrátka idyla :)) V bezpečí zahrady to byl ale ráj - lezli jsme po stromech, chytali a cvičili berušky a šneky...a samozřejmě pomáhali hlavně se sklízením úrody :)
Ale k mečíkům ;) MDM kromě budování úžasné skalky každoročně obnovovala jejich záhon. Skvěle se jim dařilo a mě jako malou holku naprosto okouzlily.  A to vznešené jméno gladioly!! Snila jsem o princeznách a zahradách plných červených , oranžových a žlutých květů... Je to pryč!  Se svými zahradnickými schopnostmi se nepouštím ani do pokusu o jakékoli cibuloviny. Radši jen s nostalgií vzpomínám....

celý život se ráda fotím :)

3 komentáře:

  1. Gladioly su nadherne, na trhu su za facku, naco to pestovat :-) Moj dedko ich tiez casto pestoval, neviem preco sa mi spajaju s junom a julom a nie s koncom leta :-) Krasnu chalupu ste mali :-)

    OdpovědětVymazat
  2. To je ale krásný článek. Nikdy jsem o Tvém dětství neslyšela.

    OdpovědětVymazat