Nedělní ráno

Už celkem  odpočinutá a s vyhlídkou nevaření - byli jsem pozváni na osalvu ročního výročí od svatby kamaráda a děti měly na doma naplánovanou pizzu - jsem se  potichu prokradla domem s kávičkou a novou knížkou na zahradu.

Spící společnice gazánie

Klídek lehko rušila letadla ;) Letos runway, bohužel, jen nezametají, ale nějak důkladněji opravují, tak bude odklon až do září, ale člověk si zvykne na všechno :)

Idylka vydržela necelou hodinku. V pyžamech je to venku to pravé! :))

Tak šup a balit na švp, ať to máme do oběda hotové - kdo ví, v jakém stavu budu odpoledne :))

PS:
Poledne a odpoledne  proběhlo velmi příjemně za šumu bublinek... to můžu! ;)

Piňata

  Zítra mají MLT přednarozeninovou oslavu. O prázdninách totiž není šance svolat pártyvytvářející počet kamarádů. Z původních patnácti to vypadá na devět ;)
   Dlouho jsem vymýšlela, kde a co a nakonec padlo rozhodnutí (moje vnitřní), že doma s hledáním pokladu v přilehlém lese. Lesík je kvůli deštům zavřený a tak z toho je bojovka po okolí a protože není, kde poklad zakopat napadla mě na závěr piňata. Koupit se sice dá, ale já , lakota ;) , jsem se rozhodla googlit. Našla pár postupů, ale i tak bylo potřeba dost improvizovat. Balonky jsem sehnala myslím dostatečně velké a dala se do toho.

Nejdřív vrstva hedvábného papíru jen tak vodou.

Pak škrob a noviny.

Pro jistotu druhá varianta - noviny a voda s hladkou moukou (2:1)

Nechat vyschnout a pak zase. Celkem jsem udělala  na obou koulích čtyři vrstvy novin. První dvě mi u varianty s moukou lehko praskly, ale přikládám to tomu, že jsem  ve snaze urychlit proces sušila u kotle a teplem se moc zvětšil objem balonku. Při dalším polepování se balonek zase trošku smrsknul, takže škvíra se dala dobře zacelit.
   Projekt se nedal dělat tajně a tak jsem namočila kamarádku s tím že pro její dceru dělám globus do školy, protože to neumí - chudák Anna - ani o tom neví :))
Po týdnu nastala fáze druhá. Polotovary připraveny.

Rozhodnutí padlo na mouku. Sice je těžší, ale zdá se tvrdší a křehčí - aby ji vůbec děti rozbily ;)
Vyjmutí balonku jsem se obávala, ale proběhlo naprosto hladce.

Zavěšení jsem taky snad vymyslela odolné ;)

Konečně přišly na řadu krepáky a herkules - nápad rámcově obšlehnut z obrázku kdesi na internetu.

Ještě ocas.

A tadáá!

 

Nacpaná ve skříni teď čeká na naplnění a zitřejší boj!

Den dětí podruhé

"Mamííí, my už jsme ale fakt jediní ze třídy, kdo ještě nebyl na rybách! A to bysme teda moc chtěli!" Nevím, co je na  vyřčeném statistickém údaji pravdy, ale MLT byli minulý týden tak urputní, že jsem začala horečnatě přemýšlet, kde sehnat rybáře a ještě k tomu ochotného vzít je aspoň jednou s sebou. Náhoda mi nahrála. Na sobotu jsme byli pozváni na oslavu dětského dne na ekofarmu Čapí hnízdo. Hned u vchodu jsem se, k mé velké radosti, dozvěděla, že si v rámci programu děti můžou zarybařit!
 Pruty připraveny.

 MLT se , též radostně, nalepili na pověřené rybáře a zhruba po půl hodince přišly první úlovky

 i první úraz ;)

Na chvíli jsme program změnili - najedli se, prošli farmu. Splnili soutěžní úkoly, projeli se na ponících - tedy MLT ;) Některá zviřátka byla na  dohled,

 některá dokonce na dosah.

Po prohlídce chlapci zamířili zpět k rybníku, my ke stolům ;) a kochali se pohledy kolem.

Nakonec jsem musela slíbit padesát korun za každou chycenou a domů nepřivezenou rybu. Za dvě stovky to stálo :))

Den dětí

 Samozřejmě jsem zapoměla. Klasika. MLT už dlouho vyzvídali, zda-li i oni budou mít snídani do postele jako já na Den matek. Ne že by se o ni postarali oni , to zajistila MDMD, ale jim se ten nápad moc líbil. Snídaně nebyla. Letos byla sobota a já v euforii, že opravdu nemusím na fotbal, na košíkovou, na nákup či vkládat cokoli tak ráno do trouby .... jsem se ješte po osmé nestydatě válela v pelechu. "Mamííí a co teda dostaneme?" Naštěstí pořád ještě funguje magické slovo hračkárna a tak, vzhledem k mým plánům na odpoledne a počasí, MDH rád přislíbil nákupování. Odpoledne mi kluci v plaveckých brýlích hrdě  hlásili, že vyloudili kuličkovky - tedy pistole střílející kuličky - a že táta jim řekl, že střelnici mají v ložnici a na těch očích to mají kvůli bezpečnosti ...
  V neděli ráno vypukla ještě za naší  přítomnosti přestřelka. Jak jsme tak s pečlivě přivřenýma očima leželi za svištění kuliček v posteli, MDH blaženě prohodil "to je úspěch, viď, za padesátčtyři koruny, co si užijí zábavy". Vzápětí se ozval křik ."Pomóc, on mne trefil do pusy a ono to tam škrábe!" Herda do zad nepomohla, tak aspoň zapít ať sklouzne... Následoval, naprosto nesmyslný, výslech, zda si opravdu neuvědomuje, jestli ji spolkl nebo vdechl. Závěr zněl jednoznačně - použitím vylučovací metody dojdeme za pár dní k výsledku. Vyjde-li, paráda. Nevyjde-li, budeme konzultovat s odborníky cizí těleso v plicích. Vyšla překvapivě už včera. To když kdysi spolkla při výtvarné výchově kuličku MDMD, trvalo to skoro celý týden.
   Proč měl při střelbě otevřenou pusu  LP neví stejně jako MDMD netuší, co za pnutí ji vedlo k vložení skleněnky při vyučování do úst ;)
  Gumových rukavic mám naštěstí doma zásobu :)

Procházka

 Učitel dějepisu a zároveň třídní MDMD pořádá čas od času naučnou vycházku. Už tu minulou po Vyšehradě jsem chtěla absolvovat, ale nějak to nevyšlo. Pravděpodobně bylo něco pro rodinu důležitějšího ;) Když přišla pozvánka s tématem Rudolf II, hned jsem termín napsala do kalendáře jako prioritu. Docela jsem se  těšila. Ne že bych byla nějaký znalec dějin. Popravdě letopočet se mi vybaví naprosto spolehlivě jen jeden a ten se Rudolfa netýká ;) Mám ale pocit, že je to celkem zajímavá postava. V sobotu ráno lilo, lilo i dopoledne, i v poledne. Sraz byl ve dvě u Letohrádku královny Anny. Chvilku jsme s MDMD váhaly, ale nakonec vzaly deštníky a teplé oblečení a vyrazily. V tramvaji jsme rychle googlily aspoň století ... Pan učitel to pojal velmi seriozně a byl, i jeho kolegyně - odbornice přes výtvarno, velmi dobře připraven. To, co sděloval bylo přesně to, co jsem schopná poslouchat a pojmout. Žádná nudná čísla a monotonní přednášení. Od letohrádku jsme přes zahrady a Míčovnu dorazili na  hrad. Pak po stopách Tycho de Brahe na Nový Svět. Kolem kapucínského kláštera a Lorety na Malou Stranu. Tam, v chodbě jednoho domu, byl dalším členem sboru podáván čaj a učitel chemie prováděl pokusy přesně v duchu Rudolfových alchymistů. Doma mu prý vyšly všechny :)). Pak šup na tramvaj a domů (tedy ještě metro a auto). Přesto, že celou dobu vydatně pršelo a teplo taky vypadá jinak, to bylo velmi příjemně strávené odpoledne.

Marně vzpomínám, kdy jsem naposledy provedla něco tak šíleného jako strávit dobrovolně tři hodiny venku v dešti. Asi to bylo poprvé ;)
Už se těším na další díl ;)

Co je nového...

 Dnes jsem po období dešťů konečně měla šanci projít zahrádku a zkontrolovat, co se beze mě - tedy nejen bez mé péče, ale i bez mého užívání si - odehrálo.
 Krásně vykvetla vajgélie a nová ostrožka.

 Za pár to má kručinka a kontryhel.

 Ješte chvíli to potrvá pivoňkám a lilii, ale vypadá to slibně.

 

 Nádherně má nakročeno veliká vajgelie u branky.

 Červená kopretina kvete růžově, bílé zatím nic. Stejně tak rudbékie, hortenzie, krásnoočko a kdoví, co ještě ;)

Utopenci

MDH při nákupu v nejmenovaném řetezci dostal u pokladny deset plechovek piva a balík špekáčků. Jako dárek. Doma sice z účtu zjistil, že za jedno i druhé zaplatil, netušíme proč, po pětikoruně, ale i tak potěšilo. Tedy hlavně pivo. Co se špekáčky, když venku leje a leje ... Počítám, že tu samou otázku si položil managment toho obchodu a začal je rozdávat :). Já nemám komu a tak mně napadlo zkusit naložit utopence. Oba je máme rádi a tak jsem začala googlit. Zjistila jsem , že veškeré ingredience doma mám. Dokonce i velkou sklenici, která byla použita ke stejnému účelu před nějakou dobou rodinnou známou a předána MDH jako dar ;)
  Takže svařit vodu s octem v poměru tři ku dvěma, osmáct kuliček nového koření a pepře, dvě lžíce cukru, lžičku soli a pár čilipapriček.

 Nakrájet cibuli.

 Nazříznout oloupané špekáčky, potřít horčicí a naplnit cibulí.

 Pak už jen rovnat do sklenice, prokládat cibulí a zalívat lehko schladlým nálevem.

Hotovo a ven s nima. Tam je , vzhledem k datu dost nepříjemný ale pro ně příznivý, chlad.

 

Za pár dní uvidíme... ;)