o našich

kočkách jsem už psala. Mladší černá Berta a skoro jedenáctiletý Čenda. Ten byl od malička pohodář. Ne, že by jako kotě neřádil. V repertoáru měl pár vyvedených kousků včetně šplhání po záclonách ;) V období dospívání nás často zásoboval svými úlovky od rejsků přes hady - resp. jejich kousky- až po ptáčky. Ale co se týká dětí je vysloveně dobrák. Nikdy nesekl drápkem, nikdy se neohnal. A co toho zažil! Přenášení, vození v kočárku a ukládání do postýlek místo panenek. Hlazení proti srsti, tahání za všechny končetiny, když odrostlejší miminka neodhadla sílu. Mazlení, honění. A musím se přiznat, že i ode mně zažil pár ústrků ;)
Zatím poslední "akce", které se , víceméně pasivně, účastnil bylo jeho podzimní zkrášlování. MLT to pojali důkladně.

....došla trpělivost, ale stejně smekám ;)