Zmatená babička

Jo jo , kdo jiný než já ? :) Vnoučátka jsou sice tak trochu vyvdaná, ale když jsem jsem je naposledy viděla, tak, ač jejich rodná řeč není čeština, pokřik babííí zládala na jedničku ;) A tam je vlastně jádro včerejšího zmatku. Vídáme se opravdu málo a ten čas hrozně letí. Vzhledem k tomu že jejich dědeček nemá pro podobné záležitosti smysl vůbec, veškeré rodinné narozeniny sleduji já. Jeho sourozence a jejich děti jsem už před lety vypustila, ale dcery a hlavně ta vnoučata se snažím sledovat. Upřímně musím přiznat, že na jedno březnové jsem letos zapoměla, ale co se dá dělat... Včera jsem domů přinesla malý dárek a přáníčko s tím , že už je opravdu nejvyšší čas vše zabalit a poslat. Za přítomnosti všech svých dětí jsem napsala text a při podepisování napadlo MDOD vepsat číslo narozenin. Okamžitě jsem vypálila, že osm  a hezky pastelkama číslici zakreslila. Když se podepsala MDMD, zeptala se, zda opravdu osm. Nastala panika a mohutné přepočítávání a odvozování se závěrem devět! Takže guma, pastelky a  improvizace - osmičce přibyl party hat a nožka devítky se hezky vinula nad dalšími písmeny. Huráá. Tak šup do obálky, přivázat k balíčku, spolu s s uefa euro tričky pro celou rodinku do krabice, zabalit do papíru, pečlivě oblepit páskou, nadepsat adresy, druhý den ráno donést na poštu...
 Jenže... Dnes k ránu jsem ještě v polospánku plánovala den a tak nějak mi to nedalo a začala znovu přepočítávat. Devět je přece té březnové... Osm. Opravdu je mu teprve osm! Tak rychle oblečená jsem  už dlouho nebyla. Do ranního kolotoče bylo přece nutné opatrně naříznout obal krabice, tu vyjmout, z ní vyndat obálku a do přáníčka vytvořit z devítkové nožičky dolní díl osmičky :)) Celkem se všechno hezky povedlo. Krabice je opět zalepená a připravená k odeslání v termínu.

A poučení? Příšte buď pořádně ověřit nebo čísla nevpisovat a použít jen univerzální Happy Birthday! :))