Praha

Včera jsem se konečně odhodlala a vyrazila na dlouho plánovaný výlet do centra. Potřebovala jsem navštívit dva obchody. Nejsou sice úplně vedle sebe, ale v dosahu pěší chůzí. A to byl ten kámen úrazu. Je mi jasný, že teď je asi nejhorší čas na takové obhlídky, ale obávám se, že už je to v takovém stavu, že je to vlastně jedno. Vyrazila jsem od koně na Václaváku dolů na Příkopy. Po nohama skřípající nezametené kamínky posypu se nakonec ukázaly jako to nejmenší z těch hrůz. Kousek od Můstku jsem v prvním obchodě nebyla úspěšná tak, jak jsem si představovala a tak jsem hned pokračovala směr Máj a pak Spálenou ulicí na Karlák. Tam jsem  byla úspěšnější. Přesto, že jsem se netrefila do toho správného obchůdku,  jsem něco málo pořešila. Ale ta cesta! Špína , smrad, ruiny, žebráci, hnus. Fuj. Stydím se za takovou matičku.