čtvrtek 24. února 2011

když nic

jiného, jsem matka, co to pořád ještě nevzdala. Doufám, že jednou najdu chytrou knihu, která bude mít fungující radu na každý můj výchovný problém. A že jich je! Alibisticky si myslím, že není divu při tom počtu. Ale stejně hlodá červík, že je někde něco špatně. Ať čtu jak čtu pořád mi to vychází na důslednost resp. nedůslednost. Jsem přesvědčená o tom, že u nás je ona důslednost na špatné straně barikády. Důsledné, skoro bych řekla, že úporné, jsou naše děti. Ony jsou ti, kdo velmi zřídka kapitulují, ti, kdo zkoušejí znovu a znovu, kam až to jde. Většinou se na poslední chvíli zmobilizuju a je víceméně po mém, ale těch sil, co to vyžaduje|! ;) Nebylo by jednodušší zkrátka říct třeba abrakadabra? Jednodušší asi ano, ale zase by to byla nuda, že? :))

1 komentář:

  1. Myslim, ze problem si bezchybne definovala sama (aj bez knizky by si to zvladla), este najst nejaku tabletku na doslednost, aj ja by som potrebovala... Drzim palce! Ber to aj z druhej strany, tvoje deti budu doslednejsie ako ty, teda celkom dobre pripravene do zivota ;-)

    OdpovědětVymazat