Sběr papíru

  Když jsem před dvěma lety, v době, kdy MLT nastoupili do školy, uviděla před školou kontejner a učitelku s mincířem, skoro mně polil pot, jako kdysi před lety... To když jsem zapoměla rychle s mámou posbírat a svázat do balíčku pár nevyhozených výtisků novin. Později, ve vyšších ročnících, jsem to řešila tak, že jsem si u dědy, který opravdu do sběrny jezdil, vyprosila lístek a odevzdala ten jako důkaz, jak pilná jsem sběračka.
   Léta jsem žila v domnění, že jsou akce tohoto druhu zrušeny. Dokonce si myslím, že jeden čas papír sběrny snad vůbec nevykupovaly - nebo za směšně malou částku. Teď je to tady zas. Původně jsem se rozhodla to igorovat. Ani kluci to nijak neprožívali. Jednou to ale vyšlo zrovna na dobu , kdy jsem doma cosi vybalovala z kartonů a docela se hodilo se jich elegantně zbavit. MLT přišli hrdě s pochvalou v ŽK a příště chtěli znovu ;) Jo, ale kde to brát? Pochopitelně , že průběžně separuju - do běžné popelnice bychom se ani nevešly, ale zrovna tak průběžně odvážím do patřičných nádob. Předevčírem přistavili před školu kontejner... V garáži pochopitelně vymeteno ;) V panice jsem se vrhla na revizi časopisů o vaření. Důkladně všechny prolistovala a ty, ve kterých mně ani tentokrát nic nezaujalo vytřídila.

 Nacpala jsem je do dvou krabiček od snídaňových cereálií a vyrobila tak dva víceméně stejné úhledné balíčky... Když jsem druhý den viděla před školou matky s plnými kárkami a otce s plnými kufry aut, musela jsem se smát. Pochvala asi nebude :))