Boty a zase boty

  Včera jsme si s Haninkou dělaly radost. Teda každá sama sobě, ale společně... no i to zní divně :)
Takže - H. občas jezdí do Prahy. Před pár dny volala, že minule objevila obchod s úžasnýma botama, který musím vidět. Já na to, že já taky, ale jiný. A protože obě máme s botama tak trošku úchylku, schůzka byla domluvená natotata ;)
   V Haninčině obchodě jsem se zamilovala. Kotníčkové, barevné s červenou, šněrovací!!  Bohužel už byl výprodej, takže neměli moje číslo. Skoro jsem umřela ... :) Tak jsme vyrazily do mého. Tam jsem měla jedny vyhlídnutý, takže zkoušení a placení (u toho by umírání hrozilo pro MDH) - teď je mám naražené na nohou v tlustých ponožkách a snažím se tím pokořit kůži (bot), abych nepřišla o tu svoji hned při prvním procházce ;)

 A Haninka? Ta už měla jedny nové - btw naprosto úchvatné - na sobě od minule - teda počítám, že je aspoň na noc odkládá, ale být o pár desítek let mladší, tak by v nich člověk toužil fakt i spát :) A zatímco já zkoušela ty svoje, zjistila, že i tam mají její oblíbenou značku. A kozačky a její velikost a s velmi příjemnou slevou.... No nekup to! ;)
  Pak bylo potřeba k botkám lehko doladit šatník, tak šup přesun pomalu přes půl Prahy do jednoho  butiku, kde Haninka ještě nebyla a já tam chodím celkem ráda. I tam se snad zadařilo.
  No a pak už jen dlouhá kávička se vzpomínáním i probíráním aktuální situace ;)
  Kéž by se takhle příjemný den zadařil častěji ;)