Bezcílně bloumat? ;)

 Jde to vůbec? Sice na dotaz, kam půjdeš?, odpovídám, že kam mě nohy ponesou a oči povedou, ale není to tak úplně pravda. Trochu v hlavě trasu naplánovanou mám. A hlavně cíl - jednu z mnoha poboček kaváren. Nosím si sebou vlastní (červený ) kelímek na take away grande cokoli ;) Operativně pak cestou  vyhledávám, nejen kvůli psíkovi,  méně frekventované uličky a pasáže. Jenže občas je i na poněkud hlavní ulici málo lidí a tak je čas se i pokochat u výkladní skříně...

Bohužel měli zavřeno... no  samozřejmě  mi to nedalo... doma jsem si podumala  (a pokonzultovala) o nutnosti vlastnit a o cenovém limitu a včera vyrazila. Vešla se! Už v autě jsem si nemohla pomoct a musela se pomazlit :) 

Doma byla přefocena, zakatalogována ....   

   

                                                    😍                                                        

Návštěvní den II

Naštěstí nepršelo a tak se další den s Haninkou vydařil. V dešti , jako třeba dnes, by se přesuny Pavlák, Vršovice, Karlák, Václavák dělaly hůř. Ne že by nešly, ale takhle to bylo mnohem lepší - ten deštník, co jsme si celý den přehazovaly, by se mokrý přehazoval hůř :))
V obchodech jsem já hlavně okukovala, H hlavně nakupovala. Cestou jsme drbaly.
Ve tři hodiny idylka skončila a nastoupily mateřské povinnosti - btw i z  těch jsem byla cestou odvolána s tím, že MLT vyzvedne MDH. Doma fofrem svačina, úkoly do školy a naplnit bio popelnici - to bylo fakt na poslední chvíli :)
A botičky? Vydržely. I nožičky :) Jupí, zdá se, že je vyhráno a už se z nich můžu jen radovat.

Two Days Off

 
V pondělí ráno odjely dvě čtvrtiny na školu v přírodě, ve středu brzo ráno třetí čtvrtina. Rozhodla jsem se nechat tu čtvrtou a MDH doma a vyrazila. Na hory :))
  Plán byl jasný. Generální úklid a odpočinek - stihnu -li nějaký. Ale to by bylo, aby nebylo ;)
  Už cestu jsem si hezky užila. Dvě tři víceméně úspěšné zastávky a hooodně hloupá objížďka. Hloupá proto, že jsem použila logiku MDH a přes varování jela dál. Kdybych byla bývala zvolila rovnou druhou možnost, byla bych na místě, kudy objíždka vedla dřív a snadněji :)
  V bytě bylo vzhledem k venkovním tropickým teplotám velmi příjemných dvacet stupňů, tak jsem se hned pustila do práce. Povlečení do pračky a hurá na regály. Povlečení ven, záclony do. Atd atd.
   Po prvních pár hodinách to vypadalo hůř než po příjezdu :))

   Dělala jsem hlavně spoustu věcí, kterých si ale opravdu vůbec nikdo nikdy nevšimne jako např výměna filcových podložek na nohách nábytku...

   Umyla jsem okna , lustry, vyměnila koberce v policích, přebrala hračky a oblečení....
   Pozdě odpoledne jsem se prošla na koupaliště a neuvěřitelně malý nákup potravin ;).
   Druhý den už se postupně místnost po místnosti začínaly lepšit ;)

 Ale.... abych to neměla zase až tak jednoduché.... Zvoní telefon. Neznámé číslo. Beru. Děti jsou mimo můj dohled.  MDH volal od souseda, že se mu při konání dobrého skutku (opravdu to tak formuloval)- vynášení odpadků - zabouchly dveře a zůstal před domem ve spodním prádle. Rychle jsem tedy volala MDOD do školy, tam ji nechali vyvolat a přinesla klíče do recepce, kam si je MDH se sousedovým synem a v půjčených kraťasech dojel vyzvednout. Při tom mi MDOD sdělila, že zapoměla věci na výtvarku, takže ještě telefonát domů, aby MDH cestou zpět s klíčema vzal i to. Uff. Kolik, že já to mám dětí???
  Na koupaliště jsem, za odměnu,  šla o chvíli dřív a s knížkou ;).  To je místo, kde se čas zastavil . Dřevěná převlékárna ze závěsem. Vstupné pětadvacet. Za stejnou cenu lehátko. Nápoje do kelímku i do skla, nanuky bez přirážky. A voda jako led! :)

   Večer jsem všechno naplánované dokončila a připravila k odjezdu.
    Doma, po 48hodinách ;) , rychle poklidit - včetně pozůstatku kočičí návštěvy v obýváku, kam jinak samy nesmí, na nákup, pro chlapečky k autobusu, na chirurgii sundat sádru, na trochu pozdní oběd do McD, vybalit, vyprat ...... :))
 

Jarní uklízení

  Začala jsem tím nejsnadnějším. Skříně v  pokoji MLT. Nejsnadnější mi to připadá proto, že oblečení, na rozdíl od svého netřídím podle nositelnosti či oblíbenosti, ale zkrátka podle velikosti a hračku rozbitou od nerozbité a kompletní od poztrácené taky celkem snadno poznám. Navíc jsem už dlouho chtěla prohodit obsah dvou krajních skříní a oblečení dát do té přístupnější. Nejdřív muselo všechno ven. To jsem v zápalu boje nestihla vyfotit. MDH, který nakoukl, to komentoval slovy "já mám celý den honičku a ty se tu klidně hrabeš v těch hromadách" :))
  Oblečení bylo přebrané hned - malé je připraveno v igelitových taškách k předání kamarádce pro synka. Hračky taky nebyly až tak složité, ale nevíc mi dalo zabrat třídění papírů,  sešitů , obalů, různých diplomů a podobných nesmyslů. Ale zadařilo se.
WiP

Hotovo!

Moje šatna bude horší oříšek. Taky proto to už opravdu dlouho odkládám ;(

Pohodááá

  Na horách bylo krásně. Tedy většinu dní. Sněhu fůra a i sluníčko vykouklo;) MDD chodily lyžovat statečně hned po ránu- prázdniny neprázdniny, vstávalo se po sedmé. Tedy pět dny ze šesti ;)  Já s MLT na menší kopec kolem poledne, kdy je v lyžařské škole dvouhodinnová pauza a jezdí se téměř bez front. Na "výpomoc" za námi dorazila MDM. Chvíli ji trvalo než přivykla neutuchajícmu ruchu naší rodinky - přece jen, čtyři děti, dva dospělí a tři kočky v tři plus káká , ale nakonec myslím, že se jí po třech dnech ani nechtělo domů ;)

  Každé ráno zavonělo caramel café macchiato

  V mém osobním hrnečku

 

   Koneckonců motiv krávy, nejlépe na lyžích, mně provází již deset let - od mého lyžařského úrazu, kdy jsem si zcela pro mne netypicky nutně dokazovala na černé rakouské sjezdovce , že na to mám. Neměla jsem ;)

Likvidační úklid ;)

 Už je to tu zase - "kocour je pryč myši mají préé". Tentokrát jsem se nemohla dočkat. Ne, že by mi  MDH nechyběl nebo že bych mu tyhle výjezdy s čistou hlavou nezáviděla, ALE .... Je to pro mně úžasná příležitost k velmi potřebnému vyházení nepotřebných, nepoužívaných či nepoužitelných krámů. Ne, že by nějak zvlášť často vynášel odpadky  nebo nějak výrazně konroloval popelnici, ale náhoda je blbec :))
  Už tam skončil odpadkový koš s porušeným mechanizmem nášlapného otvírání ;), dva ani snad ne na půl funkční radio/dvd přehrávače, dvě pánve s původně nepřilnavým povrchem a spousta drobností, které se různě povalují a nikomu nechybí.
  Kuchyňské skříňky si už taky zasloužily důkladný úklid. V Ikea jsem včera, mimojiné ;), koupila položky na dna šuplíků a tak hurá na to!

 

 

Beztrestně jsem vyprala dvě bundy, které MDH bráni jako vlastní tělo a donesla k vyčištění jeho péřový polštář.

A to ještě není všem dnům konec! :))

Líný den

 Fuj. Někdy se to tak semele. Vím, že bych asi měla být ráda, ale nejsem. Už kolem poledne jsem v takovém případě, tak znuděná, že mám chuť zalézt do postele - což samozřejmě neudělám a pokusím se vymyslet další víceméně zbytečnou aktivitu...
  Byla jsem totiž včera bez auta. To skončilo po pondělní akci MDH v servisu (chybí patřičný smajlík). Ačkoli jsem neměla nic důležitého autem v plánu, úplně mně to vykolejilo ;) Ráno jsem vykonala obvyklé činnosti kolem dětí a koček.  Dorazil náš dvorní opravář, provedl pokus opravit odtok z dřezu - snad na mně pár let nevyteče- a vyčistil odtok jednoho umyvadla. I po něm jsem poklidila a pak už NIC. Pršení zhatilo plánované bruslení a tak jsem se vrhla na můj "home office" - něco poplatila, něco objednala, něco obtelefonovala... vyměnila si názor s MDH...  a zase NIC. Vytáhla jsem po čase modrou deku k dodělání - nijak mne nezaujala - na rozdíl od kočičáka ...

 

 Plíživě začínalo nudění se ... tady něco přendat z leva doprava, támle něco utří, zamést. Uááá.... Tak aspoň rychle zpět k pc a hledat inspiraci. Vyzkoušela jsem srdíčko od Lenky a hned ji zařadila mezi své zdroje.

Při googlení a čekání - můj stařeček počítač se včera fakt překonával - jako by tu zpomalenost chytl ode mě - jsem přečetla knížku z povinné četby MDMD. Celkem stručné a vystižné shrnutí , jak to tenkrát bylo.

 

Odpoledne už našteští nabralo ty správné obrátky. Dovézt MDH pro auto, vyzvednout chlapečky, napsat úkoly, zúčastnit se úklidu u křečka a lega, večeře a konečně po nezvykle dlouhé době rande s kamarádkou. Tentokrát jsme to pojaly velkoryse. Výbornou večeří v průhonické restauraci Hliněná Bašta!

Dnes podruhé

  Tedy vlastně  včera - to jen pro pořádek. Dnes prší a ze sportování nic nebude ;(
  I když se nedostavil ani jeden z plánovaných kamarádů, MLT nadšeně s bruslením souhlasili. Hned na cestě ze školy jsem je i s hrabadly vysadila u rybníka a vezla  auto domů. Tam mne zahlédla  MDMD , okamžitě běžela pro brusle a přidala se k nám. Prohrnuli jsme si cestičky na ledu - ochotně si od nás půjčilo nástroje i pár spolubruslících a tak brzy byla dráha ;)
Postupně se nám z odpoledního stalo pozdně odpolední a pak i podvečerní.

 

Ani se nám nechtělo domů. Kluci padli únavou - tedy ne doslova, ale na domácí úkoly síly nebyly, tak jsme fofrovali ráno ;)

Dnes sama

Úplně. I vloni se pár lidí dopoledne našlo. Fakt je , že podmínky nebyly asi pro mnohé ideální. Teplota nad nulou, přes noc nasněžilo a nikdo ochotný s hrablem nebyl po ruce... Ale dalo se. A navíc to, že mám celou plochu jen pro sebe! :) Kdy se něco podobného člověku přihodí? :)

nikdo nikde

 

 

dojezd do nedotčeného sněhu :) 

 

první stopy - moje! :)

 

 

A na závěr kávička v přilehlé restauraci ;)

 

Konečně zamrzl!

 Náš rybník Šeberák. Jupíí. Brusle nabroušené. Jde se na to. Se stadionem se to vážně skoro nedá srovnat. Prostor, pohodička ... Včera jsme sice byli ještě s kamarády na umělém - nemají vlastní brusle a u rybníka, bohužel, není půjčovna ;), ale dnes už nee. Ani za nic. Škoda jen, že vzhledem k předpovědi nám to dlouho nevydrží. No snad ještě zítra dopoledne stihnu jedno sólo ;)

I MDMD si to zjevně užívala... a ti dva vzadu.. ani nemluvím/nepíšu :))

Mimo vymetená hrišťátka a stezky to bylo taky dobrodrůžo ;)

 

Ani když se vylidní nedá se říct, že "ani noha"

Další pokus

jak zkrotit můj temperament při výchově potomků :) V nově otevřené místní prodejně bio potravin, kam jsem víceméně omylem zavítala při honbě za pekanovými ořechy potřebnými dle nově nabyté knihy receptů, jsem zahlédla čaj s úžasným názvem. Pro jistotu jsem se prodavače zeptala, zda  opravdu má mít účinky tím správný směrem ;) Prý ano. Uvidíme. Zatím mám pocit, že jsem pouze vylepšila pitný režim :)

Chateau

Pozvání na svatbu syna našeho kamaráda mě přivedlo na místo, které bych jinak sotva kdy viděla. Zámeček v Třebešicích kousek od Kutné Hory. Ne že bychom s dětmi občas nevyjeli na výlet po hradech a zámcích, ale tenhle je ne úplně veřejnosti přístupný. Jen občas. Jako galerie. Kromě toho je k pronajmutí na slavností události jakou je právě svatba. Stavba sama prošla podobnými peripetiemi jako většina takových objektů. Chátraní, započatné péčí JZD, zastavili až o padesát let později dva Italové - architekt a vizuální umělec - a vytvořili resp stále tvoří cosi dech beroucího ;)
Samozřejmě, jak už to u tvorby geniálních lidí bývá, k bydlení to není, tedy zejména ne pro klasickou rodinu s dětmi ... :))
Pár mých postřehů

Žebřík do nebe mě dostal a pak vistárie - tu mám při vší skromnosti fakt zelenější :))

Busy day

Asi stárnu. Nestíhám ;) Ráno jsem zjistila, že MLT neříkali tak úplně pravdu o domácích úkolech, takže pěkný stresík, v rámci něhož jsem jim do aktovek zapoměla dát potřeby na angličtinu. Výsledek černý mrak na bodovací tabulce. Ze školy jsem jela na nákup. Zatím šlo všechno podle plánu. Následovat mělo žehlení, jenže přišla zoufalá sms o doma zapomenutém sešitu s domácím úkolem z matematiky, tentokrát od MDMD. Rychle najít sešit a hurá do jiné školy, abych se trefila do přestávky. Cestou jsem telefonem probrala novinky s MDM. Odtamtud jsem už tedy lehko ve skluzu zajela do čistírny a na cestě domů stihla solárko ;). Na žehlení došlo, ale nestihla jsem zpracovat všechno prádlo, protože najednou bylo poledne a lekce aquaerobiku. K obědu jsem si dala  s kamarádkou  kávičku a panini s rukolou  v místní kavárně ;) Tam jsme spolu vymyslely, že zajedeme na trhy pro sazenice. Těsně vedle je i galanterie s merinem... Nešlo odolat ;) Doma jsem jen vyložila kytičky a jela vyzvednout MLT. Plán na odpoledne jsem díky nákupu měla celkem jasně daný - zvelebování záhonů. Zasadila jsem koupené červené kopretiny a přesadila  několik ve vlastní režii vysemeněných trsů krásnoočka. Zítra přijdou na řadu další...

K večeři byly nové brambory , krůtí maso ve vajíčku se sýrem a salát. Jěště zbývalo ostříhat šlahouny vistárie. Nezvládla jsem všechny - nechělo se mi pro štafle do garáže -, ale na pokus stačily. V TV jsem totiž kdysi zahlédla, že se krásně hodí na výrobu věnečků. Aktivně se zapojili i MLT. Tak, když už zase nekvete, posloužila aspoň tak ;)

A co že jsem to nestihla? Vyčistit už konečně po zimě krb, vrátit několik nepovedených nákupů, umýt další okna, ostříhat aspoň kus živého plotu, upéct něco dobrého, kávičku s další kamarádkou, zaplatit složenku... Zítra je taky den :))

Výletík

Už na podzim jsem podnikli pát výletů s kamarádkou ze školky, její mladší sestrou a samozřejmě maminkou. Tatínky necháváme doma ;) Celou zimu jsem se těšila na zahájení sezony. E vygooglila několik tipů a nakonec jsme vybrali Kokořínsko. Super, téměř, nenáročná procházka lesem kolem obce Želízy a obídek v také nenáročné restauraci :) Výstup na samotný Kokořín jsme už nestihli, ale to ani nebylo v plánu.

Muškát

Tímhle letošním prvním muškátem jsem se odměnila za těch posledních deset dní ;) Práce s novým, a starým, nábytkem a na zahradě, děti (učení, treninky, nemoci atd), návštěva z BA, telefonáty MDMiL, útěky kocoura, rozbitá televize.... Vlastne jsem byla v obchodě pro plachtu na zakrytí nových židlí a stolu. Vzhledem k dnešnímu pršení to bylo za pět minut dvanáct. Nějak mi ten čas rychle utekl a teprve tam mi došlo, že už je čas na osázení truhlíků. Neměla jsem ale sílu na nákup všeho potřebného, tak aspoň jeden růžový na okno ;)

Kuřátka

MLT přinesli v notýsku prosbu o nějaké velikonoční "občerstvení" na jejich třídní předvelikonoční workshop. Vzpoměla jsem si, že jsem kdysi holkám, když byly přibližně v jejich věku, dělávala do školy kuřátka z piškotů. Časopis, ve kterém byl návod, během těch zhruba deseti let sice skončil pravděpodobně ve sběru, ale nešlo o nic komplikovaného, tak jsem nakoupila ingredience a šla na to. Krém z másla, cukru a pudinku se povedl napoprvé. Za půldruhé hodinky bylo asi čtyřicet kuřátek hotových.

S čokoládovýma očima pomáhala MDOD.
Smutné na tom je, že oběma holkám se po mém hodně silném nátlaku, jen hodně matně vybavilo, že už je někdy viděly... Proč to vlastně pro ta naše robátka děláme?! Když si to ani nepamatují... :)))

Namnožené projekty ;)

    Tak trochu nevím - a tak trochu nerada to přiznávám ;) -  kde mi hlava stojí. Už ani nevím, který projekt je který. Důležité ale je, že se posouvají dopředu. Sice ne úplně hladce, ne úplně rychle a malinko chaoticky, přesto pořád věřím, že všechno jednou bude. Dnes, díky výpadku, pro nepřízeň počasí, jedné mé nové aktivity, se dostávám aspoň k jakémusi shrnutí. Dokončeno není skoro nic. Jeden WiP za druhým a ani to není chronologicky.
    Starý zahradní nábytek jsem v nedělních ranních hodinách odvezla k MDP. Včera se opravdu našla pomocná ruka a nový je sestaven. Bohužel začalo pršet a já ho nestihla rozestavit. Takže zatím takhle.

Nic moc výhled, ale hned jak se oteplí, jdu na to. Igelitový kryt jsem koupit stihla, jen se mi nechce natahovat přes nábytek stojící na mokré podlaze.
    Se sukní jsem v sekáči koupila výplň, pravděpodobně péřovou, do kulatého polštářku a protože mně moooc svrběl háček v úterý jsem začala

včera vypadal takhle

i s novými zapichovátky ;)

    Postupně doplňuji velikonoční výzdobu - něco od dětí, něco nového, něco ze sklepa...

    Dnes jsem odstranila už opravdu poslední vánoční dekoraci a konečně pověsila obrázky.

    Rusty pilně pomáhal ;)