Oněgin atd.

  Tak jsem předchozím příspěvkem sama sebe inspirovala natolik, že jsem vyrazila do ústředí městské knihovny. Nechala si vystavit průkazku a za velmi ochotného přispění paní knihovnice získala Evžena :)  Rozhodla jsem se, že ho konečně  přečtu opravdu od začátku až dokonce - a můžu i v originále - snad se tím nějak prokoušu ... Když už jsem zaplatila osmdesát korun a dostala se tak k úplně nej zdroji rozhodla jsem se najít další báseň z dětství - to byl trochu oříšek. Znala jsem autora a název díla, ale ne sbírky. V katalogu obsahy jednotlivých knížek nejsou. Bylo potřeba projít vše a že to byl básník plodný! ;) Nevzdala jsem to a nakonec opravdu měla úspěch. Zjistila jsem, že stačilo ťuknout a vlastně si text pamatuji. A to jsem ji neměla v repertoáru já, ale moje kamarádka. Moc jsem ji to záviděla, ale ona byla holt lepší recitátorka ;)

          Karel Kapoun
          Dívka číslo 44842  - opravdu jsem si celé ty roky pamatovala i tohle číslo ;)
                     
          Hrdličce jenou řekla : Leť!
          Kdo propouští, je bez viny
           ....

a dalších 12 poměrně ponurých slok!  :)

Uff! Nechápu, jakým způsobem do nás tohle dokázala učitelka dostat - já mám problém do MLT natlačit  malou násobilku :))

   Celou tu dobu, kdy jsem listovala jednou sbírkou za druhou - trefila jsem se až na pošesté -  a snažila se pokořit a přimět ke spolupráci tamní počítač , bylo potřeba nějak zabavit synka. Naštěstí v dětském oddělení objevil nevímkolikátý díl Deníku poseroutky. Při odchodu se dožadoval  svého výtisku domů, ale nakonec jsem ho přesvědčila, že za ušetřené peníze půjdeme radši na oběd na sushi ;)

Doma jsme na to oba vlítli.

Mně lehko zkazil radost fakt, že text není přeložen, ale přebásněn, takže do originálu jsem se pouštěla opravdu jen místy. Musím uznat, že v pokročilejším věku člověk i takovéhle dílo vnímá opravdu trochu jinak ;)