tak máme

doma skoroškoláky ;) Dnes jsme s MLT byli u zápisu. Čtyři stanoviště hodnocená čtyřúrovňovou stupnicí. Pot mne polil hned u prvního. Zpěv s vytleskáváním taktu, určování hudebních nástrojů, skákání panáka, po jedné (levá/pravá) noze a tak podobně. Malá katastrofa - v naší nehudební rodině není ani bubínek natož něco složitěšjího. Navíc hned u první paní učitelky se LK ohradil proti oslovení. S tím, myslím oslovení, budou zřejmě i v budoucnu problémy. Měla bych asi chlapečkům vymyslet nějaké taktní upozornění - cezení požadavku přes zaťaté zuby se založenýma rukama není úplně nejvhodnější způsob. Během velmi krátkého času se před každou třídou vytvořila poměrně slušná fronta uchazečů. Pak jsme se rozdělili já a LP a MDH s LK. V další místnosti - počty -  jsem měla lehké déjà vu. Seděla tam paní učitelka, která jako by vypadla z oka mé ne příliš oblíbené profesorce dějepisu. I ona byla stejně ´sympatická´. Ta, jako první, měla zvídavé dotazy typu, zda chodíme na logopedii a jestli opravdu obdélník je ve srovnání se čtvercem čára. Další v pořadí bylo stavění kostek s pokyny dopředu, dozadu, vedle, na... Co je pro dva proti sobě sedící dopředu a dozadu? LP sice byl upozorněn, nicméně chápu, že pokládat kostku "za" mu přišlo logické z jeho pohledu a ne z pohledu učitelky. Poslední stanoviště - kreslení a vyprávění, proběhlo celkem hladce, tedy až na to, že se učitelky ohrazovaly s tím, že jsme u nich už byli - asi jsou si chlapečkové vážně podobní, když ani různá barva košil nepomohla :)- a na již zmíněné dotazy ohledně logopedie. Konečně.  MDH při čekání na náš team stihl pořídit fotokopie dokladů . Pak závěrečné papírování a pár slov se školní psycholožkou o dvojčatech a je to!  Schopen odveden!
Nicméně MLT i nadále na dotaz, zda se těší do školy, odpovídají NE. Silný dojem na ně totiž udělala poznámka MDMiL, že ve škole se musí jen sedět a poslouchat ;) Uvidíme...